Jak si vybrat dalekohled

Dalekohledy provázejí lidstvo již několik století. Používají se pro práci, ale i pro volnočasové aktivity. Dalekohled patří k nezbytné výbavě širokého spektra uživatelů, kteří potřebují sledovat vzdálené objekty v co nejlepší kvalitě. Mohou to být myslivci, milovníci sportovních utkání, námořníci anebo třeba běžní turisté a výletníci. Všem můžeme pomoci s výběrem toho pravého modelu, který bude přesně odpovídat jejich potřebám a požadavkům.

Mylné informace o dalekohledech: 
 - Dalekohled se zoomem je nejlepší. Naopak!!! Má menší zorný úhel a nižší světelnost díky většímu počtu optických částí.
 - Dalekohled s velkým zvětšením je nejlepší. Naopak!!! Má horší kvalitu obrazu, horší barevné podání i kontrast, menší zorný úhel a třes obrazu.

Základní druhy dalekohledů

První dalekohled byl sestrojen přibližně před čtyřmi sty lety. V současnosti se vyrábí několik stovek rozdílných modelů po celém světě. Přesto lze dalekohledy rozdělit do základních skupin:

Prismatické dalekohledy - většina dnes prodávaných dalekohledů používá konvexní čočky jak pro objektiv, tak pro okulár dalekohledu. Takové dalekohledy nazýváme prismatické, protože používají optický hranol (prisma) pro „otočení převráceného obrazu.

Porro Prism konstrukce Než světlo dosáhne očí, prochází soustavou dvou hranolů a tvoří při tom písmeno „Z" .

Roof Prism konstrukce (tzv. střechové hranoly) U těchto dalekohledů jsou hranoly sesazené tak, že světlo prochází jejich soustavou v přímém směru. Tímto způsobem jsou zkonstruovány kompaktní dalekohledy.

Konstrukce G. Galilea - tento koncept použil ve svých dalekohledech Galileo Galilei v 17. století. Pro okulár jsou použity nikoli konvexní, ale konkávní čočky. Z toho důvodu není nutné použít pro korekci obrazu optický hranol. Tato konstrukce se používá u divadelních kukátek a tam, kde není nutné velké zvětšení.

Někteří výrobci nabízí široké spektrum vynikajících monokulárů s výměnnými okuláry, které se vyznačují vynikajícím optickým výkonem a někdy i odolnou vodotěsnou konstrukcí. Velkou výhodou je možnost použití monokulárů s neuvěřitelně velkým množstvím předsádek a adaptérů umožňujících propojení s nejrůznějšími kompaktními fotoaparáty a nebo i zrcadlovkami.

Jak se vyznat v označení dalekohledu

Všechny dalekohledy jsou opatřeny číselným označením, např. ve formě "10x50 ". Hodnota "10x" indikuje zvětšení dalekohledu.

Používá-li osoba dalekohled se zvětšením 10x pro pozorování zvířete např. na vzdálenost 100 m, bude se zvíře pozorovateli jevit tak, jako kdyby bylo pozorováno bez optické pomůcky ze vzdálenosti 10 m (100/10 = 10).

Vzdálenost 100m s dalekohledem 8x50 - jako okem 12,5m
Vzdálenost 100m s dalekohledem 10x50 - jako okem 10m
Vzdálenost 100m s dalekohledem 12x50 - jako okem 8,3m
Vzdálenost 100m s dalekohledem 16x50 - jako okem 6,25m
Vzdálenost 100m s dalekohledem 20x50 - jako okem 5m

Další číslo, "50", znamená, že efektivní průměr objektivu dalekohledu je 50 mm. Čím větší průměr objektivu, tím jasnější bude při stejném osvětlení pozorovaný obraz. Je-li však objektiv příliš rozměrný, je celý dalekohled těžký a vyvolává chvění rukou.

Někteří výrobci k tomuto běžnému označení připojují ještě další zkratky, které označují další výjimečné vlastnosti, jako třeba odolnost proti vodě a podobně.

Vysvětlení základních pojmů

Zvětšení
Zvětšení reprezentované numerickou hodnotou je vztahem mezi reálnou velikostí objektu a jeho zvětšenými rozměry. Objekt vzdálený 700 metrů a pozorovaný při zvětšení 7x vypadá jako objekt pozorovaný okem bez optické pomůcky ve vzdálenosti 100 metrů.
Zvětšení nižší než 5x nejsou obecně dost výkonná pro externí použití. Překročí-li zvětšení hodnotu 12x, je obraz vlivem chvění rukou nestabilní a pozorování je tak nekomfortní.
Pro běžné použití se doporučují zvětšení 6x až 10x.

Zorný úhel
Reálný zorný úhel je aktuální úhel zorného pole měřený z optického středu objektivu. Všechny dalekohledy používají číselná označení svých vlastností. Např. v hodnotě „8 x 40 8,8°" reprezentuje údaj 8,8° reálný zorný úhel. Zdánlivý zorný úhel odpovídá úhlu, pod kterým by se zvětšený objekt pozoroval okem bez optické pomůcky. Reálný zorný úhel na 1000 metrů je určen šířkou viditelné oblasti ve vzdálenosti 1000 metrů.

Průměr objektivů
Efektivní clona je určena vnitřním průměrem tubusu objektivu (v mm). Čím větší je průměr objektivu, tím vyšší je jeho rozlišovací schopnost a tím jasnější je obraz. Objektivy s větším průměrem však vedou k vyšší hmotnosti dalekohledů, proto jsou běžným limitem pro dalekohledy určené pro pozorování z ruky objektivy o průměru 50 mm.

Výstupní pupila
Výstupní pupilu tvoří obraz formovaný optikou okulárů. Průměr výstupní pupily (v mm) se určí vydělením průměru efektivní clony zvětšením dalekohledu. Průměr oční zornice (pupily) lidského oka je 2-3 mm za denního světla a až 7 mm za tmy. Výstupní pupila o průměru 7 mm proto poskytuje maximum světla rozšířené oční zornici a je ideální pro pozorování ve tmě.

Světelnost
Relativní světelnost je hodnota vypočtená jako druhá mocnina výstupní pupily. Čím vyšší je relativní světelnost, tím jasnější je obraz. Tyto hodnoty však neodpovídají přesně nárůstu jasu u oka bez optické pomůcky, protože světlo procházející dalekohledem je stoprocentně efektivní pouze v případě, kdy má výstupní pupila dalekohledu totožný průměr jako oční zornice.