ruční laserové dálkoměry se v poslední době řadí mezi oblíbené pomocníky nejen profesionálů - speciálních jednotek, záchranářských týmů, lesníků, architektů a dalších terénních specialistů - ale i milovníků lovu či golfu z řad amatérů.
Řada výrobců se proto svými novými modely orientuje přímo na ně a přístroje opatřuje vlastnostmi, které s tím či oním typem používání nebo podmínek souvisejí.
Nabídka těchto dálkoměrů se v posledních letech hodně rozšířila, takže občas není jednoduché se mezi nabízenými typy zorientovat a vybrat si ten nejvhodnější model. Internetové obchody obvykle základní parametry svého sortimentu opisují z dokumentace jednotlivých výrobců nebo vzájemně mezi sebou a na případné kvalifikovanější dotazy často odpovídají bez znalosti některých důležitých souvislostí. Prodavači v kamenných obchodech pak rovněž znají spíše parametry a vlastnosti z jednotlivých dokumentací, málokterý z nich s dálkoměrem chodí po lese…
Uvažujete-li tedy o koupi dálkoměru, nabízím vám alespoň stručný přehled jejich základních vlastností, demonstrovaných na příkladech několika moderních modelů, které lze na trhu aktuálně nalézt. Během své letité praxe v používání, prodeji a testování dálkoměrů jsem se setkal s řadou uživatelů, přístrojů i situací, které mne vedou k přesvědčení, že seznámit se s rozdíly a vlastnostmi jednotlivých modelů předem, může pomoci vybrat ten opravdu nejvhodnější.
Ruční laserové dálkoměry vysílají neviditelné, lidskému oku neškodné infračervené energetické pulzy, jejichž odraz od zvoleného cíle opět přijímají. Interní elektronika odražený signál okamžitě vyhodnotí a určí přesnou vzdálenost. Obecně platí, že všechny moderní dálkoměry jsou osazeny monokulárním dalekohledem a interním LCD displejem. Uprostřed něho se po zapnutí přístroje objeví záměrný kříž a okolo se pak zobrazují výsledky měření a další informace. Právě jejich rozsahem a kvalitou vyhodnocování laserových pulsů interními elektronickými obvody, se jednotlivé modely dálkoměrů mohou vzájemně lišit.
Výkon, resp. maximální dosah měření, je u velké části těchto komerčních přístrojů podobný. Zpravidla se udává kolem 500 m. V přírodě, zejména v lese, ovšem těchto deklarovaných hodnot obvykle nedosáhneme. Je to v důsledku horší kvality odrazu od vegetace, díky překážkám nebo vlivem nepříznivých klimatických podmínek. Běžně můžeme počítat spíše tak s 300 metry. Chceme-li tedy měřit i na větší vzdálenosti, je třeba pořídit si dálkoměr s vyšším výkonem. Při vzdálenostech v řádu stovek metrů měřených z ruky je ale trochu bláhové se domnívat, že víme přesně, na jaký objekt vlastně ve skutečnosti opravdu míříme.
Přesnost dálkoměrů se dnes pohybuje kolem jednoho metru. Rozlišení po půlmetrech, kterými disponuje například značka Nikon, je ale určitě lepší, zejména používáme-li občas dálkoměr i na krátké vzdálenosti.
Jedním z důležitých kritérií, kterým se požadavky dvou základních uživatelských skupin - lovců a golfistů - liší, je tzv. priorita zaměřovaného cíle, označovaná jako TARGET PRIORITY. Ta spočívá v tom, že přístroj by při zaměření na několik cílů v zákrytu měl umět rozlišovat mezi bližším a vzdálenějším z nich. V praxi to znamená například toto: Pokud chce lovec zjistit vzdálenost ke zvěři, která se pohybuje mezi stromy, keři nebo ve vysoké trávě, použije preferenci vzdáleného cíle, tzv. Distant Target Priority Mode. Překážky mezi ním a cílem jsou díky této funkci eliminovány a přístroj zaměří pouze vzdálenost nejvzdálenějšího objektu. Některé starší přístroje deklarují tento způsob měření jako tzv. ZipThru mode, tedy něco jako „měření skrz překážky“.
Naopak, pokud například hráč golfu při tréninku zaměřuje na praporek označující jamku a potřebuje, aby přístroj přednostně změřil vzdálenost právě k němu – a ne ke vzdálenějšímu lesíku na pozadí – využije nastavení přístroje do režimu priority nejbližšího cíle - First Target Priority Mode.
Je proto vhodné uvážit, jakou prioritu budeme využívat častěji a podle toho si vybírat příslušný dálkoměr. Nebo jinak - pokud hrajeme golf i lovíme, měli bychom se při koupi přístroje ujistit, že umožňuje podle potřeby mezi oběma režimy přepínat.
Využíváme-li dálkoměr k loveckým účelům, budeme jistě požadovat i kvalitní optiku. Smiřme se ovšem s tím, že monokulár dálkoměru nám lovecký triedr nenahradí, neboť jeho konstrukce a optické parametry odpovídají především potřebě přesného zaměření na cíl a kapesní velikosti. I zde je ovšem možno najít lepší a horší modely, lišící se například velikostí zorného pole nebo plněním dusíkem.
Na okuláru by měl mít dostatečnou dioptrickou korekci a kvalitní oční manžetu pro pohodlné měření (i s brýlemi).
Pokud se jedná o další „lovecky upotřebitelné“ funkce, určitě bychom se měli zajímat o modely s osvětlením interního displeje. Často totiž měříme za šera a osvětlený záměrný kříž v takovém případě hodně pomáhá.
Při výběru správného dálkoměru nás určitě bude zajímat i jeho velikost, hmotnost nebo povrchová úprava. Měl by nám prostě dobře sednout do ruky, abychom při měření nemuseli dlouho hledat správnou polohu nebo ovládací tlačítka. Ani v rukavicích. Samozřejmostí by pak mělo být vodotěsné provedení přístroje a široký rozsah pracovních teplot.